Klub chovatelů králíků ZTd a ZBTd

Přednáška 25. 4. 09

Výtah z přednášky na téma Zakrslý teddy:

 

Přednáška byla vedena př. Šípem, velmi významné byli rovněž příspěvky př. Sirotka a př. Kulandy. Protože se v jedná o velmi zkušené chovatele, byla celá přednáška vedena velmi odborně. Nutno konstatovat, že my, chovatelé, teddíkáři, pokud nechováme i jiná, již uznaná plemena nemáme s klasickým chovem a šlechtěním valné zkušenosti, rovněž nám mnohdy chybí hlubší znalosti z oblasti genetiky. Z tohoto důvodu jsme možná nebyli prozatím schopni porozumět úplně všemu předloženému, neb objem podaných informací byl skutečně veliký, ale byla zajištěna vysoká odborná úroveň celé akce a nastíněn směr, kterým se můžeme vydat, pokud usilujeme o skutečně kvalitní chov s určitými cíly.

Navíc, nám byla ze strany ČSCH nabídnuta pomocná ruka, které můžeme v budoucnu využít a tak doufám, že toto nebyla poslední příležitost, kde se s námi dlouholetí a zkušení chovatelé byli ochotni podělit o svoje cenné zkušenosti. 

 

A nyní již k samotné přednášce.

 

1. Slova se ujal p. Šíp, který zhodnotil dopolední výstavu. Ještě jednou předvedl samici, Rozinku z Výsluní, která byla na dopolední výstavě nejlepší v typu a nejvíce odpovídala současnému Návrhu standardu plemene a i barvou barvě výchozích plemen. Rovněž nám zopakoval nejdůležitější věci týkající se stavby těla, na které je třeba klást největší důraz. Jedná se zejména o problémové kyčle – pozor na mírně či více patrné hrboly kyčleních kostí, celkový typ, délku uší, tvar těla, postoj, plemenné znaky (zejména čelenka – kterou dal zřejmě brabantský králík), barva odpovídající standardu atd. Konstatoval, že předevedení Zakrslí teddy krátkouší byli prosti anatomických vad (nenašel žádné zálomky pírka, rozštěpy pyje, křivé zuby atd).

 

2. Př. Sirotek zhodnotil situaci chovu v Německu, odkud bylo učiněno nejvíce importů ZT a rovněž dosavadní situaci v chovu v ČR. Dominuje snaha o co nejlíbivější exteriér pro co nejšiřší veřejnost, tj. jde především o co nejbarevnějšího králíčka, či králíčka s holandskou kresbou, bohužel ale u všech ZT s hol. kresbou byly upřednostňovány modré oči, což mnohdy neodpovídá standardu. Němečtí chovatelé ZT nespolupracují s odbornou veřejností, teddy králíčci tam nejsou prezentováni na oficiálních výstavách a nepracuje se na uznání plemene. V Holandsku naopak jsou snahy o spolupráci s odbornou veřeností, podobně také v ČR je zájem ze strany KPZT potažmo nyní již ze strany nově založeného klubu pracovat odborně, pod záštitou ČSCH. Bohužel, protože se ZT cíleně nešlechtili od samého počátku došlo k té situaci, že 90 % předvedených zvířat na této, konkrétní výstavě a potažmo tak i v celé populaci ZT jsou zvířata s holandskou strakatostí, což není žádoucí a jedná se o zvířata obtížně zařaditelná do dalšího chovu či přímo zvířata pro další chov nevhodná. Z toho př. Sirotek usuzuje, že cílený chov ZT bude opravdu běh na dlouhou trať. Rovněž připomíná, že do budoucna bude nutné tetování (nezaměnitelnost zvířete) tak, jak je tomu u uznaných plemen králíků. (Pozn: K tetování ještě pozn. níže, v Klubu chovatelů Zakrslých teddy  a Teddy beránků se tetovat prozatím budou jen vybraná zvířata těch chovatelů, kteří o to budou mít zájem, ne všechna zvířata z klubu).

3. Byly stanoveny největší problémy, kterými jsou kresba a barva, neb se dosud nedaří u jednobarevných ZT docílit jednolitosti barvy a např. u červených a žlutých ZT se velmi často objevují bílé skupiny srsti a bílé drápy. Přitom oddělit jednotlivé barevné rázy je velmi důležité. Kresby u ZT jsou velmi velmi nedokonalé. Dále, dle původního návrhu standardu jsme považovali za přednost, pokud má ZT dlouhou srst na uších, připomínající „fáborky“ jako je tomu u angor. Nicméně po odborné diskusi s př. Kulandou a př. Šípem jsme došli k tomu, že bude upřednostňována nejvýše polodlouhá srst na uších, protože jednak fáborky jsou plemenným znakem u angor a jednak že dlouhá srst na uších úzce souvisí se strukturou srsti na zbytku těla velmi blízce připomínající angoru, u ZT ale bude preferována srst připomínající spíše liščí, která se necuchá a podstatně lépe se udržuje. V tomto směru bude upraven současný Návrh standardu. Tato skutečnost byla na přednášce znovu připomenuta. Jako významný plemenný znak byla na přednášce připomenuta přítomnost čelenky, pokud u ZT není přítomna, chybí jeden z hlavních plemenných znaků, to se samozřejmě na výstavě musí promítnout do ohodnocení králíka. P. Šíp dále konstatoval, že většina předvedených ZT byla z hlediska tvaru těla vyhovující, byli správně zavalití a neměli protáhlý tvar těla, což není věcí žádoucí. Byli jsme rovněž upozorněni, že délka uší přes 7 cm by se do chovu neměla vracet v podobě chovných jedinců, velmi dobře tolerovatelné jsou uši do 6 cm, přestože optimum je 5 – 5,5 cm.

4. Dalším významným bodem k diskusi byla hmotnostní stupnice u ZT. Zda ZT posuzovat dle hmotn. Stupnice pro ZLi či pro Hermelíny.

 

Porovnání:

 

Hermelín

0,8 – 0,89 kg 8 bodů 0,9-0,99 9 bodů 1,0 – 1,25 kg 10 bodů 1,26 – 1,34 kg 9 bodů 1,35 – 1,50 kg 8 bodů

 

Zakrslý liščí (a Návrh standardu plemene ZT – stávající)

0,8 – 0,99 kh 8 bodů 1,0 – 1,19 9 bodů 1,20 – 1,40 10 bodů 1,41 – 1,50 kg 9 bodů 1,51 – 1,60 kg 8 bodů

 

Je k úvaze, zda snížit hmotnostní standard ze současného optima 1,20 – 1,40 kg na 1,0 – 1,25 kg či naopak jej zachovat. Jedinci dnes předvedení se pohybovali spíše okolo hmotnosti 1 kg. Předpokládáme, že tato otázka bude v klubu dále diskutována.

 

5. Jako další věc p. Šíp upozornil na zdravotní problémy – dědičné klínky, které nám na výstavě i názorně ukázal. Zkušení chovatelé upozornili na to, že se klínky skutečně velmi přenáší a pokud se neobjeví u potomků rodičů s klínky, objeví se u dalších generací a dojde k upevnění vady v chovu. JInak pan Šíp konstatoval, že ZT předvedení na výstavě byli zdraví a v dobré kondici.

 

6. Co se týká jednolitosti barvy, může být např. u červené barvy bílá skupina srsti, to se dalším šlechtěním odstraní, ale pozor, ne jinobarevné oči! U žlutého či červeného, modrého a černého barevného rázu ZT musí být oči tmavé. Dále jsme byli upozorněni na to, že např. ZT holandský modrý a holandský černý nesmí být s modrýma očima, protože nepředá dál žádoucí kresbu, která musí být, aby vyhovovala standardu, naprosto přesná. Právě ale u těchto kreseb někteří, zejména neměčtí chovatelé záměrně do chovu zařazují jedince s modrýma očima a je to i u kupujících velmi žádáno). Zde tedy opět rozkol mezi odborným a komerčním přístupem k chovu.

 

7. Co se týká délky srsti, je žádoucí vyrovnaná délka srsti po celém těle. Často je nepoměr mezi délkou srsti na hřbetní partii a po stranách těla. Délka srsti by měla být od 4,5 cm do 8 cm (opět návrh na změnu stávajícího Návrhu standardu ZT), protože delší srst připomíná spíše angoru. Jak již bylo uvedeno výše, vhodnější pro budoucno bude klonit se k polohrubé srsti, typu liščího a neupřednostňovat srst typu angora, která se snadno cuchá a snadno plstnatí.

Co je velmi důležité, aby si chovatelé ZT uvědomili je, že srst nelze objektivně hodnotit u mláďat, ale až po prvním přelínání či ještě později. Ideálně až v roce, nejdříve v sedmi až osmi měsících. Srst se v prvním roce života velmi mění a chovatel sám musí určit, kdy je ten správný čas vystavit daného králíka. Obecně lze říci, že výstavní forma králíka kopíruje gaussovu křivku, u každého králíka jde forma nejprve nahoru a postupně pak opět dolů. Je zajímavé, že např. v Holandsku se vystavují i čtyřletí králíci, v Čechách se vystavují králíci zejména v prvním roce života. Záleží však opravdu na chovateli, jak se rozhodne a do jaké míry vycítí kondici svého králíka a také, v jaké kondici jej udržuje (např. samici po mláďatech). Pro vystavení králíka později než v prvním roce života hovoří také to, že hlava králíka se může „dodělat“, náležitě zmohutnět, právě až v druhém roce věku.

 

8. Chovatelé by měli navštěvovat výstavy králíků, kde se dobře seznámí s jednotlivými barevnými rázy (uvidí vše naživo, což je nejlepší), rovněž tam mohou i zakoupit opravdu kvalitní zvířata. Z výstav, které se chystají uveďme Středočeskou výstavu v Sedlčanech, která proběhne v srpnu, dále zářiovou výstavu a lednovou výstavu (2010) v Lysé nad Labem, dále Evropskou výstavu na Slovensku v Nitře. Výstava je největší školou pro chovatele.

 

9. Ještě poznámka k tetování – pokud budeme tetovat, na ZT by se v budoucnu měly používat kleště 5 mm, dodává např. fy Driml. Tetovatel je osoba stanovená ČSCH, netetuje veterinář. Registraci může získat jen králík po registrovaných rodičích, což je určitá garance kvality (podobně jako třeba u psů s PP) a navíc se jedná o jednoznačné, nezaměnitelné označení králíka). Stručná vysvětlivka tetování:

Levé ucho – C – Česká republika – zvíře se narodilo v ČR, další číslo udává měsíc ve kterém se mládě narodilo a poslední číslice udává poslední číslici letopočtu narození. Pravé ucho – identifikuje konkrétní zvíře – např. S – speciální klub, šlechtění a číslo v pořadí plemene či barevného rázu. Registruje se do tří měsíců věku od narození.

 

10. Jako literatura nám byl doporučen Vzorník plemen králíků, který jsme již na stránkách klubu mnohokráte doporučovali. To je literatura výchozí a základní. Dále je vhodné zaměřit pozornost na knihu o genetice: Fingerland: Králíkářská genetika. Kde ji sehnat? Nakladatelství Chovatel, napište na adresu Chovatel, s.r.o., Tichá 6a, 150 00 Praha  5, nebo na mailovou adresu chovatel@vol.cz, nebo zatelefonujte na číslo 603 885 656.

A kde sehnat Vzorník plemen králíků? Distribuční středisko, Plotní 69, 602 00 Brno, tel. 545 233 670

 

11. Př. Kulanda, člen Ústřední odborné komise Českého svazu chovatelů, který má na starosti Novošlechtění a regenerační křížení nás blíže seznámil s podmínkami pro novošlechtění. Zájemce o tuto problematiku odkazujeme na stránky http://www.cschdz.cz/frame.html - stránky Českého svazu chovatelů. 

 

12. Za velmi důležité upozornění považuji, že je třeba dbát na nepříbuznost zvířat, každý chovatel by se měl snažit o svoji krev, nekřížit zbytečně příbuzná zvířata, neměnit zvířata bezmyšlenkovitě mezi sebou a nebrat si mláďata, která jsou příbuzná. (Pozn. V tomto směru by mohl být v klubu velmi prospěšný program Genealog, který počítá příbuznost zvířat).

 

13. Na závěr bylo konstatováno, že nás čeká velký kus práce, dokud ZT nebudou ustálení, bohužel v minulosti, ale i v současnosti se často kříží vše se vším, což vede k produkci kříženců, holandská strakatost, typické rysy jsou špatně geneticky zakódované, což je velký problém. Proto je třeba, aby se na plemeni systematicky pracovalo a co nejvíce zodpovědných chovatelů se do této snahy zapojilo.

 

Poznámky z přednášky zapsala Iva Šmrhová

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode